Když na jaře padl nápad na nějakou podzimní pouť, tak už tam zaznělo, že by byl zájem právě o Neratov a Králíky. Potom to nějak utichlo. Když jsem ale později začal plánovat tuto pouť, tak jsem netušil, že o ni bude takový zájem.
Chladné sváteční podzimní ráno v sobotu 28.10. vyrazily plné dva autobusy našich farníků a přátel do Orlických hor. Podzimní počasí si ale nevybírá a sluníčko nám tentokrát nesvítilo na cestu, ale kapky deště dokreslovaly tu podzimní náladu. Cesty se klikatily a objížďky protáhly kochání se barevně ozdobenými stromy v krajině. Sláva! Dorazily jsme do Neratova. Už při vjezdu do Neratova jsme viděli dvě žluté věže kostela, takže jsme věděli, že jsme dojeli správně. První kroky některých vedly na toalety a ostatní už se spěchali schovat před deštěm do kostela.
Spolu s brněnskými farníky jsme mohli prožít mši svatou. Před tím nás ale přivítal pan farář Mons. Josef Suchár. Po mši svaté část poutníků zůstala v kostele, aby si poslechli svědectví o opravách kostela a celého areálu a vztahu místního pana faráře k tomuto místu. Druhá část se odebrala do hospůdky na jídlo. Po dobrém jídle a kávě či třeba pivečku jsme se opět nalodili do autobusů a odjeli směr do Králíků. Na Horu Matky Boží, kde je klášterní areál a kostel Nanebevzetí Panny Marie. Litanie a svátostné požehnání umocnily závěr pouti. Po adorování jsme si mohli projít areál kláštera, kterým nás provedla paní průvodkyně. Na onou místech jsme se mohli potkat se sestrami františkánkami, které také putovaly na obě místa, jako my.
Chci poděkovat za sloužení mše svaté našemu panu faráři a taky všem, kdo jste se rozhodli vyrazit na tuto pouť a doufám, že jste si odvezli zážitky a že jste si na obou místech mohli odevzdat to, co vás potěšilo či zranilo během roku.
RH