Každoročně se u nás ve farnosti koná duchovní obnova na začátek Adventu. Letos tomu nebylo jinak. Ale málem taky opravdu nebylo vůbec. Protože jsem zapomněl, že jsem si před rokem pozval hosta, ale taky jsem zapomněl koho. Jak už se blížila ta ona sobota, zkoušel jsem sehnat někoho, kdo by za námi do farnosti přijel a povzbudil nás nějakým hezkým slovem. Ale Advent je plný akcí a duchovních obnov, rozsvěcování stromů v obcích a městech. Jednoho dne napsal pan farář: „Bude duchovní obnova?“ a já napsal: „Ne, nebude. Nesehnal jsem nikoho.“ Sotva jsem to ale napsal, tak mě napadlo, že bych mohl zkusit oslovit P. Zdeňka Fučíka z Protivanova. On mi přislíbil účast. Tak jsem hned psal panu faráři: „Duchovní obnova bude!“
Co se nestalo? Ozval se mi i ten před rokem slíbený host. Když jsem mu ale řekl, že jsem na něj úplně zapomněl a že už mám někoho jiného, tak kupodivu nebyl naštvaný a naopak rád, že nemusí vyrazit. Ale pozvání do farnosti platí.
Teď ale zpět k duchovnímu povídání v sobotu 2.12. Sotva jsem se probudil a viděl všude kupy sněhu, řekl jsem si, že určitě se ani do té Rozseče nedostanu a pan farář z Protivanova už vůbec ne. Ale uklidnil mě telefonát s tím, že dorazí. Tak i já jsem vyrazil do Rozseče a doufal jsem, že se nás aspoň pár lidiček sejde, aby nebylo v kapli i v sále OÚ prázdno. A nebylo prázdno. Začali jsme mší svatou, kterou o. Zdeněk sloužil i s naším panem farářem Michalem. Díky i Lence a Bětce, že mši doprovodili na varhany a zpěvem.
Po mši svaté jsme se přesunuli do zmíněného sálu zasedací místnosti na OÚ, zahřáli jsme se dobrou kávou nebo čajem a mohli zakousnout do dobrot, které připravily místní farnice. Díky moc! Pan farář začal povídat o jeho cestě do Guadalupe do Mexika, o milostech načerpaných při pouti. Vše měl proložené prezentací fotek z pouti. Na závěr nám udělil požehnání a mohli jsme se rozejít do svých domovů.
Ještě jednou chci poděkovat všem, koho neodradilo počasí, zima a přišli se duchovně občerstvit při mši svaté i následujícím programu.
Radek