V předvečer hlavní sloupské pouti jsme se vydali na pouť. Na pouť k Panně Marii. Proč jezdíme na pouť? Proč jezdíme na poutní místa? Abychom prosili a děkovali za to. co denně dostáváme a nebo co nás trápí a co chceme u trůnu Bolestné Panny Marie odevzdat. Dnes když jsme sbírali účastníky poutě jsem si uvědomil, kolik z farníků by mohlo na pouť jet a nejede a kolik lidí by chtělo jet a už z různých důvodů nemůže. Ale jsem rád, že i tak se podařilo. Při mši svaté, kterou sloužil P. Václav Hejč z pozořické farnosti a rodák ze Šošůvky, jsme slyšeli o tom, jak důležité je mateřství, matka a maminka. Ať ta naše a nebo ta nebeská, Panna Maria. Poutě se zúčastnil a u oltáře sloužil náš jáhen František a ve zpovědní místnosti uděloval svátost smíření P. Miloslav Čamek z Kunštátu.
Děkuju ze srdce těm, kteří tuto tradiční pouť podporujete a vydáváte se na ni. Protože pokud bude alespoň ještě sebemenší zájem, má smysl to organizovat. Děkuju taky našemu, letovickému a kunštátskému panu faráři za propagaci poutě.
-rh-