Kostel sv. Maří Magdalény

Je zapsán v seznamu památek České republiky. Není sice přesně znám rok založení, podle dostupných zdrojů je možný rok 1450, ale dle zkoumání by mohl pocházet už z 2. poloviny 13. století, kdy spadal pod správu pánů z Kunštátu. Vesnička Sulíkov je poprvé písemně zmíněna roku 1374, tehdy Erhart I. z Kunštátu nechal zapsat do zemských desek věno své manželce Jitce. Z důvodu majetkových převodů byl Sulíkov zmiňován ještě několikrát, ale v r. 1558 poprvé s právem podacím ke zdejšímu kostelu.
„Vrchnost přestala sama obsazovat své kostely duchovními a přiznala církvi právo ustanovovat duchovní jako správce kostelů a věřících. Zachovala si však vliv na obsazování svého kostela duchovním získáním tzv. „podacího práva“, kdy navrhla diecéznímu biskupovi kněze, kterého chtěla mít duchovním správcem. Biskup už jen zvážil, zda je to vhodný kandidát či nikoli, popřípadě z několika kandidátů vybral toho nejvhodnějšího.“
Farním kostelem je tedy od roku 1558, ale s přerušením, poněvadž byl přifařen ke Kunštátu. Zmínky o sulíkovské kapli z roku 1653 dokládají, že tu bývaly bohoslužby každou třetí neděli. Od roku 1786 se Sulíkov opět stal samostatnou farností, do níž spadaly, kromě Sulíkova, také vesnice Makov, Petrov, Rozseč (ty předtím patřily pod Kunštát) a Rozsíčka (spadala pod Olešnici).

„… Kostelík je postavený z kamenů posbíraných po okolních stráních (původní zdivo presbytáře s věží a loď). Do kostela se kdysi vcházelo dnes zazděným vchodem v jižní lodi, na které byly během opravy v padesátých letech 20. století viditelné i okenní otvory s lomeným záklenkem. Kněžiště, které je od lodi odděleno goticky zalomeným vítězným obloukem, nad sebou nese věžovitou nástavbu. Chórová věž je s největší pravděpodobností taktéž raně gotického původu, a patří tak k několika výjimečně doloženým příkladům na Moravě (Svatoslav, kdysi i kostel v Tupanově u Moravského Krumlova). Výskyt takto uspořádaného presbytáře naznačuje, že se na kolonizaci zdejšího kraje mohli podílet i osadníci původem z Rakouska…. Roku 1688 byl zřízen oltář a vybudována sakristie na východní straně věže. V roce 1786 se v souvislosti s obnovením fary uvažovalo o zaklenutí lodi, která měla dřevěný prkenný strop. K tomu však došlo až po požáru ve 2. polovině 19. století. Tehdy byla také zazděna původní okna a místo nich byly proraženy nové osvětlovací otvory. Někdy v této době bylo upraveno i zvonicové patro věže. V roce 1839 vznikla západní přístavba rozšiřující hudební kruchtu. …“